Základní škola nebo speciální?

Dobrý den, náš syn se narodil s lehkou DMO, později u něho byl diagnostikován syndrom ADHD a atypický autismus. Chodil do mateřské školky mezi normální děti, ale tam vznikaly konflikty mezi jeho spolužáky, občas někoho napadl, byl také hodně neposedný a nechtěl spolupracovat. Zažívali jsme opravdu strašné chvíle, kdy např. některé maminky dokonce psali petici, že si nepřejí, aby tam chodil. To už jsme samozřejmě navštěvovali dětského psychologa a spolupracovali s SPC. Po jejich doporučení začal syn navštěvovat za pomocí asistentky základní školu, dnes je ve druhé třídě, je bystrý, pěkně čte a i ostatní předměty zvládá. Problémy se projevují v tom že po nějakém čase „klidu“ se stane nesoustředěný, vyrušuje a napadá ostatní. Když se soustředí dokáže úhledně psát, samostatně dělat zadané úkoly, ale toto vydrží jen pár dnů nebo týdnů, pak nastane totální útlum, např. při diktátu píše jiné slova než má a neodpovídá v písemce správně i když to umí. Jako by po nějaké době byl přetažený a už se nedokáže ovládnout. Ještě podotýkám že užíváme i léky na tlumení ADHD a při výuce i běžném životě používáme doporučené metody na zvládání tohoto chování. V současnosti řešíme problém jestli ho máme nadále nechat v normální základní škole nebo přejít do speciální. Máte někdo podobné zkušenosti? Prošli jste si někdo podobnými problémy a popř. jak se stav Vašich dětí vyvinul? Děkuji za jakýkoliv poznatek.

Reakce

  • Andrea Mojžíšová

    Andrea (9.1.2012 19:37) reagovat

    Dobrý den myslím si,že fajn pro vašeho synka by byla speciální škola.Hlavně k vůli autismu.V normálních školách učitelé o tom moc nevědí a spíš se bojí skusit něco nového.Ve speciálních školách ty učitelé jsou zvyklí a umí to s dětmy co maj nějaké vady

  • Markéta přibilová

    Markéta přibilová (29.6.2012 12:10) reagovat

    Dobrý den, provozujeme online poradnu, která se zaměřuje na problematiku SPUCH u dětí. Poradna funguje zdarma 24hodin denně a najdete ji na adrese http://poradna.alfabet.cz. Mohou se na náš obrátit rodiče dětí se SPUCH, učitelé a další lidé, které zajímá tato problematika.

  • Karolína Mráčková

    Karolína Mráčková (2.7.2012 16:33) reagovat

    Dobrý den, velice dobře vím a chápu Vaše obavy....Mám syna, je mu 9let, má ADHD, velice výrazné projevy, hyperaktivitu a epilepsii. V první a druhé třídě prošel peklem, protože jsme nevěděli diagnózu a i přesto, že jsme se ji později dověděli a snažili se hledat pomoc nesetkali jsme se s pochopením. V ppp poradně nám p. psycholožka sdělila, že syn je nevychovaný a proč vlastně obtěžujeme a p. učitelka na základce se po něm vozila, tak, že se úplně psychicky sesypal. Změnili jsme školu, dojíždíme sice, ale máme skvělou p.učitelku, která má praxi a bere ho takového jaký je a ve třídě je jich 15. nevzdávejte se, držím Vám palce a bojujte za synka! Přeju hodně štěstí!

  • Jiřina Řezníčková

    s proudem (28.2.2014 14:57) reagovat

    Dobrý den, mám obdobné problémy, jako většina rodičů, kteří zde hledají radu a pomoc. Dcera se nevydrží dlouho soustředit, je neklidná a chce si dělat věci po svém. Chodime z ordinace do ordinace, cvičíme podle speciálního pedagoga a doufáme, že se to vše časem zlepší. Máme za sebou první půlrok ve škole, přeřazení v pololetí do vedlejší menší třídy a měsíční vyhazov z družiny. Ve školce to s ní uměli a ač se snažím, jak můžu o komunikaci na všechny strany, nedokážu dceru ovládat na dálku. Když jí tam nemají rádi, ona je poslouchat nebude. Jak poznat, kdy je čas odejít a hledat jinou školu. Nebo se snažit vytrvat alespoň dva měsíce na běžnou adaptaci? Nedopadne to jinde stejně? Dítě je sice nadprůměrně inteligentní, ale chová se jako malé vzpurné 5leté dítě a 7let už nám bylo, na přípravku je pozdě a do praktické školy nepatří. máma Jiřina

  • Lenka Průžová

    Lenka Průžová (2.5.2014 8:58) reagovat

    Dobrý den, mému synovi bude 9let a máme za sebou přípravku, 1.třídu (kterou propadl) a teď dělá podruhé 1třídu a řešíme přestup na speciální školu. Doufám, že nám to konečně pomůže. Stejně jako máma Jiřina, máme ten problém, že malej má vysokou inteligenci na to, aby mohl přejít do spec. školy. Navštívili jsme už třetí spec. PPP a doufáme, že tentokrát už dostaneme konečně doporučení. Je to paradox - většina rodičů usiluje o to, aby tam jejich dítě nemuselo - já usiluji o to, aby se tam dostal. Chci, aby si konečně začal věřit, aby nebyl pořád jen ten divnej kluk, který všechno pomotá a poplete. Aby nechodil domů uplakanej, že se mu zase všechny děti ve třídě smály. Doufám, že moje rozhodnutí je správné.

  • Jiřina Řezníčková

    s proudem (22.5.2014 15:06) reagovat

    Ahoj Lenko, chtěli nás poslat do speciální logopedické školy, kde je míň žáků, ale pro nás by to znamenalo dojíždění a to by její stav ještě zhoršilo, mluví o vývojové dysfázii. Začala brát Ritalin a ve škole se srovnala, našla kamarády, učitelka to s ní umí, takže zůstáváme, kde jsme, než zase narazíme. Dopoledne nejí, ale jinak celkem bez problémů. Uvažovala jsem o přechod na jinou školu, ale ne na speciální, na školu, kde mají jednu třídu vyčleněnou pro děti s poruchami učení a na hlavní předměty je dělí do menšího kolektivu a pracují se speciálním pedagogem. Myslím, že jí nechci vyčleňovat ze společnosti víc, než se vyčleńuje sama. Ale, když to prostě nepůjde, další krok bude také speciální škola. Preji pevné nervy a štěstí na lidi. Na moravě je jedna škola, kde se dá studovat dálkově přes internet pro děti s poruchami chování a učení. Moje holka by nemohla být doma sama, ale je to také možnost, jak se naučit, co je třeba bez šikany a konfliktů s učiteli. Jirina

  • Jiřina Řezníčková

    s proudem (16.7.2014 14:23) reagovat

    Nechala jsem dceru přeřadit do vedlejší třídy, kde si s paní učitelkou rozumí lépe. První třídu máme za sebou se samými jedničkami, ale strach zůstává. Bude mít příští rok stejnou učitelku, nezpůsobí ritalin obtíže. Brala ho půl roku a kromě vynechání dopoledních svačin necítím rozdíl. Dnes jsem objevila, že diskuse pokračuje dalšími třemi listy bez reakcí, ale je zde na stránkách mrtvo i tak. Přitom potřebujeme porozumnění a typy na zmírnění obtíží. Máme odbourat nezralé chování, objímání na veřejnosti, důsledně dodržovat odměnový systém. Nevím, jestli je to ta nejlepší cesta. Učit do nekonečna pravidla ano, ale uplácení se mi moc nelíbí. Když me po dokončení úkolu zběsile obejme, tak jsem docela ráda, že se ještě ráda mazlí.

Přidat reakci

Pro účast v diskusi se musíte registrovat nebo přihlásit.