Diskuze

Nová diskuzní témata mohou zakládat registrovaní uživatelé portálu ADHD. Registrujte se.

Diskusní témata

  • Zakladni skola nebo specialni

    Dobry den mame doma dve holciny 9let a 8letou Natalku mame poruchu ADHD chodime na zakladni skolu kterou zvladame s odrenyma usima .Co se tyce pani ucitelky tak ta sice zna pojem ADHD ale i presto to jednoduche nemame .Neni snad den kdy rodice si na nasi Natku nestezuji a nejhorsi je ze to cizi lidi vubec nezajima oni vidi to ze nase dite ublizuje jejich diteti takove problemy jsme meli i ve skolce same stiznosti.S manzelem jsme se domluvili ze az uvidime ze zakladku Natalka nezvlada tak ji preradime do zakladni skoly na vesnici Bydlime v Moste a kousek za mestem je vesnice Brenany tim ze jsou na vesnici tak maji ve tride 10az 12 deti coz je idealni pro tyto deti je na ne vice casu a nikam nespechaji,a co se tyce vyhlidky do zivota maji jako z klasicke ZS.Myslim si ze je to lepsi nez specialka tam se nauci to co jeste neumi a je tam cerno nehazu je do jednoho pytle !Deti s ADHD jsou vice ovlivnitelne nepoznaji co je dobre a co neni .Nevim kde zijete ale na kazde vesnici budou radi ze maji o dite navic a vase ditku neublizite tak jako se specialkou.Nashle Karolina

    Poslední příspěvek: 31.7.2011 1:09 od balmax

    Vstoupit do diskuse

  • Příspěvek na péči

    Zdravím, mám dvojčata 3,5 roku. Oba chlapci mají ADHD a expresivní vývojovou dysfázii. Do normální školky nám je odmítli vzít s výmluvou na asistenta. Zajímalo by mě, zda je možné získat nějaký příspěvek na péči, ze kterého bych jim uhradila hypoterapii, plavání a pod. aktivity. Pokud ano, jak to probíhá? Děkuji za odpověď.

    Poslední příspěvek: 16.6.2011 22:41 od balmax

    Vstoupit do diskuse

  • O Asociaci ADHD

    Informace o Asociaci ADHD

    Poslední příspěvek: 14.7.2010 7:45 od Martin Lojda

    Vstoupit do diskuse

  • Rada..

    Dobrý den, máme možnost vzít si do péče 12 letého synovce s ADHD...ale váháme nad tím.Chtěla bych se optat, jaké máte zkušenosti s výchovou těchto dětí.Máme doma ještě vlastní skoro 4 letá dvojčátka, se kterýma synovec vychází perfekně. Díky i za případné odkazy na nějaké stránky k tomuto tématu. sůvička

    Vstoupit do diskuse

  • jsme asi jiní

    Zdravím Vás všechny.Konečně jsem našla stránky kde není téma staré(takové stránky z roku 2000 bych už zrušila).Mám 7 letého synka a teprv ted nám diagnostikovali ADHD,ale máme toho víc.Už od 1,5 let jsem poznávala ,že je syn jiný.Jednou jsem si říkala bud se zhroutím nebo se na vše vyprdnu.Vyprdla jsem se na okamžité uklízení hraček po dětech (ještě mám dcerku o 3 roky starší) a začala jsem pomalu zaměstnávat manžela.Se synem chodím od 1/2 roku na alergologii,foniatrii,logopedii atd.,protože má vadu řeči(patlavost).Kdy jsem nastoupila do práce manžel nezvládal výchovu a začalo domácí násilí.Rozvedla jsem se a jsem sama s dětma a pro samé starosti jsem si nevšimla problémů u dcery až ve třetí třídě jsme zjistili dyslexii a dysgrafii(dcera je velmi chytrá).Díky tomuto problému jsme přišli k pedagogicko-psychologické paní doktorce a ta nám doporučila u syna vyšetření a bum je to tu.Mě se velice ulevilo.Mé rodině a i jiným lidem ted říkám.Můj syn není blbec to blbci jste vi,že ho neumíte pochopit.Hodně lidí se nad tím pak zamyslí.Ano pár lidí s náma už nemluví,ale no a oni nám nepomáhají. Začínáme brát ritalin byl mi doporučen i od vychovatelek a asistentek z dětských domovů.Bere me ho jen v týdnu o víkendu chci,aby syn byl takový jaký je.Umím ho zabavit.Pořád něco vyrábíme,modelujeme stavíme..Nevím třebas někomu moje malá spověd pomůže.Nemohla jsem tu napsat víc asi by se to tu nevešlo a kdo by to chtěl číst.Jen podotknu syn spí od mala skvěle a jen mi nejde do hlavy,že za celé léta běhání po doktorech a centrech nikdo ADHD u něj neviděl( spíš nechtěli vydět).

    Vstoupit do diskuse

  • Odklad školní docházky

    Dobrý den, ráda bych se zeptala na vaši zkušenost, zda vám odklad školní docházky u dítěte s ADHD prospěl či ne. Mám syna s ADHD. Byli jsme na zápisu ve škole, kde nás rovnou přijali. Ve školce nám ale doporučují odklad z důvodu, že syn je nesoustředěný, dělá si věci po svém, nereaguje na hromadné příkazy, příliš nenavazuje sociální vazby, je netrpělivý. Byla jsem s ním na popud školky v SPC, kde mi ale 2 pedagožky nezávisle na sobě řekly, že si nemyslí že potřebuje odklad, spíše individuálnější přístup učitelky (stále ho zaměstnávat a motivovat, kontrolovat, zda pochytil, co se má udělat apod.). Syn je jinak chytrý a šikovný - rád luští rébusy a úkoly pro předškoláky, zajímá se, jak co funguje, staví z lega podle svých představ, hrajeme šachy....... Nemám problém s tím, že by měl mít odklad, jen nevím, jestli mu to na tu hyperaktivitu pomůže. Mám strach, aby se pak ve školce nenudil (už teď mám někdy takový pocit) a nedělal ještě větší čurbes a nebylo to pak ještě horší..... Máte s odkladem školní docházky zkušenosti - pozitivní / negativní? Předem moc díky za vaše názory. Zuzka

    Vstoupit do diskuse

  • Styly výchovy a výchovné postupy u dětí s ADHD

    Zdravím všechny maminky a tatínky. Taky mám syna s ADHD, je mu 13 a přišlo na něj období puberty. Už od malička si dělám starosti jako ho správně vychovávat a jak na něj správně výchovně působit, aby se v životě sám našel a neměl problémy se svým handicapem. Měla jsem a stále mám spoustu otázek. Proto jsem byla moc ráda, když mi bylo umožněno psát bakalářskou práci na téma Výchové styly a děti ADHD. Budu moc ráda, když se připojíte do diskuze a napíšete mi, co se Vám, jako rodičům ve výchově osvědčuje jaký výchovný postup či metoda (tresty, odměny, zákazy, příkazy) a jaký výchovný styl (autoritářský, autoritativní nebo volný) preferujete . Až svou práci dokončím, mohu ji zájemcům zaslat :) i se svými postřehy.

    Vstoupit do diskuse

  • Žluté magnety na srovnání koherence mozkových hemisfér

    Dobrý den, pro mého syna s ADHD mi byly doporučeny žluté magnety z řady Heelios od psychoenergetika Václava Víta. Dle brožurky: "Tyto magnety ovlivňují správnou kohrenci mozkových hemisfér. Během 5ti minutového přiložení magnetů na čelo člověka dojde ke srovnání koherence mozkových hemisfér na hodnotu 100/100%. Tyto magnety tímto řeší problémy s dyslexií, dysgrafií a nekterých jiných mozkových disfunkcí. Při dodržení instrukcí a pravidelného cvičení je možné tyto disfunkce upravit." Chtěla bych se zeptat, zda s tímto máte někdo zkušenosti. Předem moc díky za odpověď a přeji hezký den! Zuzka

    Vstoupit do diskuse

  • Strattera

    Dobrý večer, jsem na těchto stránkách nová. Mám synka 9 let a již od narození vím, že bude mít něco v životě "jinak". Narodil se předčasně a byl kříšený. Jako miminko byl neklidný a často se v noci budil, jinak byl šťastné dítě, velmi aktivní, chodil již v 8 měsících, seděl sám ve 4,5 měsících, podotýkám, že v roce vážil 8,5 kg, takže vypadal jako malinký trpaslík, který se rozhodl, že prozkoumá velký svět:-). Přišlo mi, že vzteklý byl tak normálně, jako každé jiné dítě. V jeho roce jsem se rozešla s jeho biologickým tatínkem, v dobrém, jen jsme byli prostě každý jiný. Styk se synkem je nepravidelný a ne tak častý jak bych si přála(cca 4 krát do roka, bývalý přítel je Němec, pracovně vytížený,ale to ho neomlouvá,aby si na synka udělal čas), jejich vztah je spíše jen kamarádský, když se vidíme, dobrý, když ne, tak taky dobrý. Ale,abych se konečně dostala k jádru problému. Rok jsem se synkem byla sama. V jeho dvou letech jsem se seznámila s nynějším mužem, máme spolu druhého synka, kterému teď bude 5 . Starší synek je od malička velmi aktivní, šikovný na sporty, rád se zajímá o nové věci, ale.....:-), v 5 letech jsem si začala říkat, že je asi nahluchlý, no nebyl, po několika návštěvách ruzných specialistů jsme skončili v PPP, poslali nás na EEG, poté k psychologovi, neurologovi...diagnóza, ADHD-hyperaktivita, porucha, pozornosti. V budoucnosti možné specifické poruchy učení, začala jsem jednat. Biofeedback( pomohl krátkodobě,cca 50 sezení), nakoupila jsem knížky, chodila na semináře, vše jsem zjišťovala, reakce mého muže? Synkovi vytváříš problémy sama,jsi na něj moc hodná!!!!!! Sama vím, jak na synka, nemá cenu křičet, natož nějaké fyzické tresty, platí jen domlouvání a jasně dané mantinely, které jsou samozřejmě jiné než třeba u mladšího synka, prostě to tak je. Nástup do školky byl horor, neustálý pláč, prosby atd...JInak je synek velmi společenské a oblíbené dítě, má mnoho kamarádů, kteří ho mají rádi. Ještě před nástupem do školy mu zjistili- dyslexii, dysortografii, zpomalenou grafomotoriku(rád kreslí, ale občas mám problém poznat co to vlastně je:-)), Od první třídy má individuální plán, paní učitelka je zlatá, vše mu kontroluje, protože si opravdu nic nepamatuje, má notýsek, kam si za pomoci paní učitelky vše zapisuje( synek je schopný cestou do koupelny třikrát zapomenout kam to vlastně jde:-). Nevnímá když na něj mluvím, jediné co funguje, je fyzický kontakt, takže když vidím, že je "mimo", jen k němu přijdu a pohladím ho, nebo chytnu za ruku a on mě začne vnímat. Omlouvám se, že přeskakuji ze jednoho problému ke druhému, ale je toho ve mě moc. To že neustále skáče do řeči, neřeším, prostě přeruším svůj hovor a snažím se mu v rychlosti odpovědět, protože pokud tak neučiním, je schopný se ptát stále a stále. Nezná odpověď "nevím", vše musím ihned dohledat a odpovědět mu(máme otázky typu: kolik je bytů na světě, jak se vyrábí plexisklo, kolik druhů piv je na světě, jak funguje televize atd....samé pěkné otázky:-), neustále se pohybuje, hraje závodně fotbal a je neunavitelný, má problémy s usínám, ráno brzy vstává a je plný energie,což já ne:-), protože spím se synky v dětském pokoji, starší synek se extrémně bojí, nesnáší tmu, pořád musí mít pocit, že jsem s ním. Manžel toto nechápe, sráží mu sebevědomí, posmívá se mu, že je plačtivý, že je holčička. Já se synka vždy zastanu. Syn je nyní ve 3.třídě, má skoro samé jedničky, ale stojí za tím hodiny a hodiny dřiny nejen z mé strany, ale především ze synkovi strany. Učení nesnáší, díky dyslexii má vše mnohem težší, nerozumí psanému textu, má narušenou sluchovou analýzu, takže mu vše doslova předvádím, předčítám a vysvětluji jeho slovy, například když má napsat slovo kde je H, musí si říct, H jako Had a pak ví jak vypadá, takhle máme celou abecedu:-). Ve škole oblíbený, děti ho mají rády, neustále máme u nás kamarády, takže v tomto není náš problém. Avšak před měsícem nám zjistili, že má ADHD spojené s úzkostmi, je impulzivní, není zlý či agresivní, ale nálady se mu mění, nesnáší změnu, vše musí vědět dopředu, jak to bude. Chce být jen se mnou, bráškou a mojí maminkou a mojí ségrou,abych pravdu řekla, je to tím, že ho nikdo jiný nechápe, kromě školy, tam nemá žádné výrazné problémy. Jen ta pozornost, ale paní učitelka je úžasná, věnuje se mu a syn je nadprůměrně inteligentní, takže hodně věcí dohání tím, že je prostě ví. Ale abych vše shrnula: syn se neustále hýbe, mluví, skáče do řeči, nikdy si neodpočine, mění své záliby, nesnáší když ukončím hru, kdy on prostě chce ještě hrát, je smutný a za minutu veselý, abnormálně fxovaný na mě, je bojácný z neznámých prostorů či situací. A proto nám pan psychiatr doc.Paclt předepsal Stratteru, synek jí bere 3 dny, vždy v 6 hodin večer, trochu se mu točí hlava, ale večer po pohádce ihned usne, tohle neznám, normálně usíná třeba 2 hodiny, klepe nožičkou a vrtí se, je schopný desetkrát změnit stranu postele, stěhuje z jedné postele do druhé:-). Jaké máte s tímto lékem prosím zkušenosti? Přečetla jsem si několik diskuzí a vím, že je tato nemoc těžká i pro rodiče, ale já jsem si už zvykla, synka miluji takový jaký je, je citlivý a hodný, jen je prostě takový můj malý " mimoněk" a proto jsem dlouho byla proti lékům, vždy jsem říkala, ale mě nevadí, že je hyperaktivní,upovídaný, když není po jeho, tak je zle, jednou je šťastný a za minutu nešťastný a stěhuje se k babičce:-), a pan psychiatr mi řekl větu, na kterou nezapomenu: Ale Váš synek se trápí!!!!!!!. Pokud tento lék pomůže aby byl synek šťastný a veselý, tak s tím souhlasím. A ještě k mému manželovi: s mužem jsem vydržela 7 let, když pominu nevěru, jeho hnusné chování ke mě, kdy jsem ve všem neschopná, tak co nikdy nedovolím je,aby se omezenec jako je on navážel do synka za problémy, za které to dítě nemůže( naváží se i do mladšího synka, vše musí být perfektní, uklizené a hlavně nic nezničit a pokud možno si s ničím nehrát)Takže máme před rozvodem a já jsem konečně došlo k rozhodnutí, že je pro mě důležitější, že NIKDO nebude děti zraňovat, ani jejich otec(nevlastní otec), i když se kvůli tomu rozvedu. Protože ať se to někomu líbí nebo ne, zdraví a štěstí mých dětí je pro mne to nejdůležitější. Třeba jednou najdu člověka, který bude mého synka brát takového jaký je a nebude ho ničit nesmyslnými příkazy a úkoly, výčitkami a ponižováním.Přijde mi, že jsem se spíše potřebovala vypovídat( je pravda, že píši že jsem si na vše okolo synka zvykla, ale stojí to neskutečně sil, někdy i slz). Jestli jste někdo dočetl až sem, děkuji za Vaši trpělivost:-).

    Vstoupit do diskuse

  • Strattera

    Dobrý večer, jsem na těchto stránkách nová. Mám synka 9 let a již od narození vím, že bude mít něco v životě "jinak". Narodil se předčasně a byl kříšený. Jako miminko byl neklidný a často se v noci budil, jinak byl šťastné dítě, velmi aktivní, chodil již v 8 měsících, seděl sám ve 4,5 měsících, podotýkám, že v roce vážil 8,5 kg, takže vypadal jako malinký trpaslík, který se rozhodl, že prozkoumá velký svět:-). Přišlo mi, že vzteklý byl tak normálně, jako každé jiné dítě. V jeho roce jsem se rozešla s jeho biologickým tatínkem, v dobrém, jen jsme byli prostě každý jiný. Styk se synkem je nepravidelný a ne tak častý jak bych si přála(cca 4 krát do roka, bývalý přítel je Němec, pracovně vytížený,ale to ho neomlouvá,aby si na synka udělal čas), jejich vztah je spíše jen kamarádský, když se vidíme, dobrý, když ne, tak taky dobrý. Ale,abych se konečně dostala k jádru problému. Rok jsem se synkem byla sama. V jeho dvou letech jsem se seznámila s nynějším mužem, máme spolu druhého synka, kterému teď bude 5 . Starší synek je od malička velmi aktivní, šikovný na sporty, rád se zajímá o nové věci, ale.....:-), v 5 letech jsem si začala říkat, že je asi nahluchlý, no nebyl, po několika návštěvách ruzných specialistů jsme skončili v PPP, poslali nás na EEG, poté k psychologovi, neurologovi...diagnóza, ADHD-hyperaktivita, porucha, pozornosti. V budoucnosti možné specifické poruchy učení, začala jsem jednat. Biofeedback( pomohl krátkodobě,cca 50 sezení), nakoupila jsem knížky, chodila na semináře, vše jsem zjišťovala, reakce mého muže? Synkovi vytváříš problémy sama,jsi na něj moc hodná!!!!!! Sama vím, jak na synka, nemá cenu křičet, natož nějaké fyzické tresty, platí jen domlouvání a jasně dané mantinely, které jsou samozřejmě jiné než třeba u mladšího synka, prostě to tak je. Nástup do školky byl horor, neustálý pláč, prosby atd...JInak je synek velmi společenské a oblíbené dítě, má mnoho kamarádů, kteří ho mají rádi. Ještě před nástupem do školy mu zjistili- dyslexii, dysortografii, zpomalenou grafomotoriku(rád kreslí, ale občas mám problém poznat co to vlastně je:-)), Od první třídy má individuální plán, paní učitelka je zlatá, vše mu kontroluje, protože si opravdu nic nepamatuje, má notýsek, kam si za pomoci paní učitelky vše zapisuje( synek je schopný cestou do koupelny třikrát zapomenout kam to vlastně jde:-). Nevnímá když na něj mluvím, jediné co funguje, je fyzický kontakt, takže když vidím, že je "mimo", jen k němu přijdu a pohladím ho, nebo chytnu za ruku a on mě začne vnímat. Omlouvám se, že přeskakuji ze jednoho problému ke druhému, ale je toho ve mě moc. To že neustále skáče do řeči, neřeším, prostě přeruším svůj hovor a snažím se mu v rychlosti odpovědět, protože pokud tak neučiním, je schopný se ptát stále a stále. Nezná odpověď "nevím", vše musím ihned dohledat a odpovědět mu(máme otázky typu: kolik je bytů na světě, jak se vyrábí plexisklo, kolik druhů piv je na světě, jak funguje televize atd....samé pěkné otázky:-), neustále se pohybuje, hraje závodně fotbal a je neunavitelný, má problémy s usínám, ráno brzy vstává a je plný energie,což já ne:-), protože spím se synky v dětském pokoji, starší synek se extrémně bojí, nesnáší tmu, pořád musí mít pocit, že jsem s ním. Manžel toto nechápe, sráží mu sebevědomí, posmívá se mu, že je plačtivý, že je holčička. Já se synka vždy zastanu. Syn je nyní ve 3.třídě, má skoro samé jedničky, ale stojí za tím hodiny a hodiny dřiny nejen z mé strany, ale především ze synkovi strany. Učení nesnáší, díky dyslexii má vše mnohem težší, nerozumí psanému textu, má narušenou sluchovou analýzu, takže mu vše doslova předvádím, předčítám a vysvětluji jeho slovy, například když má napsat slovo kde je H, musí si říct, H jako Had a pak ví jak vypadá, takhle máme celou abecedu:-). Ve škole oblíbený, děti ho mají rády, neustále máme u nás kamarády, takže v tomto není náš problém. Avšak před měsícem nám zjistili, že má ADHD spojené s úzkostmi, je impulzivní, není zlý či agresivní, ale nálady se mu mění, nesnáší změnu, vše musí vědět dopředu, jak to bude. Chce být jen se mnou, bráškou a mojí maminkou a mojí ségrou,abych pravdu řekla, je to tím, že ho nikdo jiný nechápe, kromě školy, tam nemá žádné výrazné problémy. Jen ta pozornost, ale paní učitelka je úžasná, věnuje se mu a syn je nadprůměrně inteligentní, takže hodně věcí dohání tím, že je prostě ví. Ale abych vše shrnula: syn se neustále hýbe, mluví, skáče do řeči, nikdy si neodpočine, mění své záliby, nesnáší když ukončím hru, kdy on prostě chce ještě hrát, je smutný a za minutu veselý, abnormálně fxovaný na mě, je bojácný z neznámých prostorů či situací. A proto nám pan psychiatr doc.Paclt předepsal Stratteru, synek jí bere 3 dny, vždy v 6 hodin večer, trochu se mu točí hlava, ale večer po pohádce ihned usne, tohle neznám, normálně usíná třeba 2 hodiny, klepe nožičkou a vrtí se, je schopný desetkrát změnit stranu postele, stěhuje z jedné postele do druhé:-). Jaké máte s tímto lékem prosím zkušenosti? Přečetla jsem si několik diskuzí a vím, že je tato nemoc těžká i pro rodiče, ale já jsem si už zvykla, synka miluji takový jaký je, je citlivý a hodný, jen je prostě takový můj malý " mimoněk" a proto jsem dlouho byla proti lékům, vždy jsem říkala, ale mě nevadí, že je hyperaktivní,upovídaný, když není po jeho, tak je zle, jednou je šťastný a za minutu nešťastný a stěhuje se k babičce:-), a pan psychiatr mi řekl větu, na kterou nezapomenu: Ale Váš synek se trápí!!!!!!!. Pokud tento lék pomůže aby byl synek šťastný a veselý, tak s tím souhlasím. A ještě k mému manželovi: s mužem jsem vydržela 7 let, když pominu nevěru, jeho hnusné chování ke mě, kdy jsem ve všem neschopná, tak co nikdy nedovolím je,aby se omezenec jako je on navážel do synka za problémy, za které to dítě nemůže( naváží se i do mladšího synka, vše musí být perfektní, uklizené a hlavně nic nezničit a pokud možno si s ničím nehrát)Takže máme před rozvodem a já jsem konečně došlo k rozhodnutí, že je pro mě důležitější, že NIKDO nebude děti zraňovat, ani jejich otec(nevlastní otec), i když se kvůli tomu rozvedu. Protože ať se to někomu líbí nebo ne, zdraví a štěstí mých dětí je pro mne to nejdůležitější. Třeba jednou najdu člověka, který bude mého synka brát takového jaký je a nebude ho ničit nesmyslnými příkazy a úkoly, výčitkami a ponižováním.Přijde mi, že jsem se spíše potřebovala vypovídat( je pravda, že píši že jsem si na vše okolo synka zvykla, ale stojí to neskutečně sil, někdy i slz). Jestli jste někdo dočetl až sem, děkuji za Vaši trpělivost:-).

    Vstoupit do diskuse

  • Strattera

    Dobrý večer, jsem na těchto stránkách nová. Mám synka 9 let a již od narození vím, že bude mít něco v životě "jinak". Narodil se předčasně a byl kříšený. Jako miminko byl neklidný a často se v noci budil, jinak byl šťastné dítě, velmi aktivní, chodil již v 8 měsících, seděl sám ve 4,5 měsících, podotýkám, že v roce vážil 8,5 kg, takže vypadal jako malinký trpaslík, který se rozhodl, že prozkoumá velký svět:-). Přišlo mi, že vzteklý byl tak normálně, jako každé jiné dítě. V jeho roce jsem se rozešla s jeho biologickým tatínkem, v dobrém, jen jsme byli prostě každý jiný. Styk se synkem je nepravidelný a ne tak častý jak bych si přála(cca 4 krát do roka, bývalý přítel je Němec, pracovně vytížený,ale to ho neomlouvá,aby si na synka udělal čas), jejich vztah je spíše jen kamarádský, když se vidíme, dobrý, když ne, tak taky dobrý. Ale,abych se konečně dostala k jádru problému. Rok jsem se synkem byla sama. V jeho dvou letech jsem se seznámila s nynějším mužem, máme spolu druhého synka, kterému teď bude 5 . Starší synek je od malička velmi aktivní, šikovný na sporty, rád se zajímá o nové věci, ale.....:-), v 5 letech jsem si začala říkat, že je asi nahluchlý, no nebyl, po několika návštěvách ruzných specialistů jsme skončili v PPP, poslali nás na EEG, poté k psychologovi, neurologovi...diagnóza, ADHD-hyperaktivita, porucha, pozornosti. V budoucnosti možné specifické poruchy učení, začala jsem jednat. Biofeedback( pomohl krátkodobě,cca 50 sezení), nakoupila jsem knížky, chodila na semináře, vše jsem zjišťovala, reakce mého muže? Synkovi vytváříš problémy sama,jsi na něj moc hodná!!!!!! Sama vím, jak na synka, nemá cenu křičet, natož nějaké fyzické tresty, platí jen domlouvání a jasně dané mantinely, které jsou samozřejmě jiné než třeba u mladšího synka, prostě to tak je. Nástup do školky byl horor, neustálý pláč, prosby atd...JInak je synek velmi společenské a oblíbené dítě, má mnoho kamarádů, kteří ho mají rádi. Ještě před nástupem do školy mu zjistili- dyslexii, dysortografii, zpomalenou grafomotoriku(rád kreslí, ale občas mám problém poznat co to vlastně je:-)), Od první třídy má individuální plán, paní učitelka je zlatá, vše mu kontroluje, protože si opravdu nic nepamatuje, má notýsek, kam si za pomoci paní učitelky vše zapisuje( synek je schopný cestou do koupelny třikrát zapomenout kam to vlastně jde:-). Nevnímá když na něj mluvím, jediné co funguje, je fyzický kontakt, takže když vidím, že je "mimo", jen k němu přijdu a pohladím ho, nebo chytnu za ruku a on mě začne vnímat. Omlouvám se, že přeskakuji ze jednoho problému ke druhému, ale je toho ve mě moc. To že neustále skáče do řeči, neřeším, prostě přeruším svůj hovor a snažím se mu v rychlosti odpovědět, protože pokud tak neučiním, je schopný se ptát stále a stále. Nezná odpověď "nevím", vše musím ihned dohledat a odpovědět mu(máme otázky typu: kolik je bytů na světě, jak se vyrábí plexisklo, kolik druhů piv je na světě, jak funguje televize atd....samé pěkné otázky:-), neustále se pohybuje, hraje závodně fotbal a je neunavitelný, má problémy s usínám, ráno brzy vstává a je plný energie,což já ne:-), protože spím se synky v dětském pokoji, starší synek se extrémně bojí, nesnáší tmu, pořád musí mít pocit, že jsem s ním. Manžel toto nechápe, sráží mu sebevědomí, posmívá se mu, že je plačtivý, že je holčička. Já se synka vždy zastanu. Syn je nyní ve 3.třídě, má skoro samé jedničky, ale stojí za tím hodiny a hodiny dřiny nejen z mé strany, ale především ze synkovi strany. Učení nesnáší, díky dyslexii má vše mnohem težší, nerozumí psanému textu, má narušenou sluchovou analýzu, takže mu vše doslova předvádím, předčítám a vysvětluji jeho slovy, například když má napsat slovo kde je H, musí si říct, H jako Had a pak ví jak vypadá, takhle máme celou abecedu:-). Ve škole oblíbený, děti ho mají rády, neustále máme u nás kamarády, takže v tomto není náš problém. Avšak před měsícem nám zjistili, že má ADHD spojené s úzkostmi, je impulzivní, není zlý či agresivní, ale nálady se mu mění, nesnáší změnu, vše musí vědět dopředu, jak to bude. Chce být jen se mnou, bráškou a mojí maminkou a mojí ségrou,abych pravdu řekla, je to tím, že ho nikdo jiný nechápe, kromě školy, tam nemá žádné výrazné problémy. Jen ta pozornost, ale paní učitelka je úžasná, věnuje se mu a syn je nadprůměrně inteligentní, takže hodně věcí dohání tím, že je prostě ví. Ale abych vše shrnula: syn se neustále hýbe, mluví, skáče do řeči, nikdy si neodpočine, mění své záliby, nesnáší když ukončím hru, kdy on prostě chce ještě hrát, je smutný a za minutu veselý, abnormálně fxovaný na mě, je bojácný z neznámých prostorů či situací. A proto nám pan psychiatr doc.Paclt předepsal Stratteru, synek jí bere 3 dny, vždy v 6 hodin večer, trochu se mu točí hlava, ale večer po pohádce ihned usne, tohle neznám, normálně usíná třeba 2 hodiny, klepe nožičkou a vrtí se, je schopný desetkrát změnit stranu postele, stěhuje z jedné postele do druhé:-). Jaké máte s tímto lékem prosím zkušenosti? Přečetla jsem si několik diskuzí a vím, že je tato nemoc těžká i pro rodiče, ale já jsem si už zvykla, synka miluji takový jaký je, je citlivý a hodný, jen je prostě takový můj malý " mimoněk" a proto jsem dlouho byla proti lékům, vždy jsem říkala, ale mě nevadí, že je hyperaktivní,upovídaný, když není po jeho, tak je zle, jednou je šťastný a za minutu nešťastný a stěhuje se k babičce:-), a pan psychiatr mi řekl větu, na kterou nezapomenu: Ale Váš synek se trápí!!!!!!!. Pokud tento lék pomůže aby byl synek šťastný a veselý, tak s tím souhlasím. A ještě k mému manželovi: s mužem jsem vydržela 7 let, když pominu nevěru, jeho hnusné chování ke mě, kdy jsem ve všem neschopná, tak co nikdy nedovolím je,aby se omezenec jako je on navážel do synka za problémy, za které to dítě nemůže( naváží se i do mladšího synka, vše musí být perfektní, uklizené a hlavně nic nezničit a pokud možno si s ničím nehrát)Takže máme před rozvodem a já jsem konečně došlo k rozhodnutí, že je pro mě důležitější, že NIKDO nebude děti zraňovat, ani jejich otec(nevlastní otec), i když se kvůli tomu rozvedu. Protože ať se to někomu líbí nebo ne, zdraví a štěstí mých dětí je pro mne to nejdůležitější. Třeba jednou najdu člověka, který bude mého synka brát takového jaký je a nebude ho ničit nesmyslnými příkazy a úkoly, výčitkami a ponižováním.Přijde mi, že jsem se spíše potřebovala vypovídat( je pravda, že píši že jsem si na vše okolo synka zvykla, ale stojí to neskutečně sil, někdy i slz). Jestli jste někdo dočetl až sem, děkuji za Vaši trpělivost:-).

    Vstoupit do diskuse

  • Omluva

    Podařilo se mi vložit příspěvek do diskuze několikrát, bohužel mi to nejde smazat, omlouvám se.

    Vstoupit do diskuse

  • Poruchy spánku

    Dobrý den, máme tři děti. Dvojčata 4.5r a mladšího syna 2r. Dvojčata mají diagnostikováno ADHD, Expresivní vývojovou dysfázii, poruchu spánku a pár drobností k tomu. Jsem s nimi doma sama od rána do večera. Manžel je s nimi tak hodinu a půl denně. Chvilku ráno a chvilku večer než jdou spát. Jsou naučení chodit do postele kolem 19. hodiny. Teď v létě to posouváme na 19:30. Přes den je to náročné, nemám kdy a kde vypnout. Nemá kdo hlídat. Nikdo si na ně netroufne. Jsou hodně hyperaktivní, neustále v pohybu, od rána do večera jim jede pusa, i když jim nikdo jiný nerozumí, tak pořád všechno komentují. Neustále křičí. Jak špatně mluví, tak řeší veškeré spory strašným řevem, dupáním a házením věcmi. Začali odmlouvat. Prskat na nás když se jim něco nelíbí. Neustále nás posílají pryč. Manžela když je s nimi pořád posílají do práce. Zabavit je nějak je nadlidský úkol a asi jsem se snažila až moc udělat jim nějaký program. Do teď neměli žádnou medikaci krom EYEQ a homeopatických kapek na zklidnění. Víte toto všechno lze tak nějak zvládnout, ale večer jsem úplně grogy. Když je uspíme tak víme, že nejpozději do 45 minut některý z nich přijde. V lepším případě potichu, v tom horším s řevem. Naučili jsme je aby si přešli k nám do ložnice, koupili jsme kvůli tomu větší postel. Ale i tak se neustále budí, rotují po celé posteli a pod. Nemůžu je nechat usínat samotné. Začnou brečet, že se bojí a musí tam s nimi někdo být. Jinak jsou schopni na nás čekat o do půl noci. Jsem neskutečně unavená. Mám své problémy a potřebuji někdy vypnout. 4.5 roku jedu 24 hodin denně a je to znát i na mojí psychice. Je něco co by jim mohlo zlepšit spánek? Nechci aby spali jak zabití. Bude stačit když budou v noci klidnější a nebudou se budit tolik. Děkuji za rady.

    Vstoupit do diskuse

  • Concerta

    Hledám všechny rodiče, kteří mi mohou předat názory s podáváním Concerty 54 mg.Jak to na dítě působí. Já sama mám syna 8 let, který to bere již 2 roky.

    Vstoupit do diskuse

  • Škola

    Maminky pomoc.Mám synka 7let.Chodil do přípravné třídy,kde mi doporučili méněčetnou třídu.Má adhd a vývojovou dysfázii.Je to úžasný kluk,chytrý ale... Dala jsem ho na doporučenou školu kde integrují žáky a je jich 15.Podle mě katastrofa.Pan učitel neví jak s ním pracovat.Pí asistentka je také zmatená,bez vzdělání na tuto problematiku.Ač jsem kolikrát žádala o krátké zprávy ze školy co brali apod.tak nic.Ač mě ráno učitel vidí tak mě přehlíží.Jsem zoufalá protože nějaké sešity na cvičení domů nenosí.Nevíte někdo o dobré škole v Praze.Je to přece jenom první třída a nechci něco zanedbat.Děkuju za zprávy na email : anadarka@seznam.cz.MOC DĚKUJU

    Vstoupit do diskuse

  • Problémy ve škole

    Dobrý den, potřebovala bych poradit. Syn má 9 let, chodí do 4.třídy, v 5 letech mu byla diagnos. ADHD, docházíme k dětskému neurologovi, syn bere Ritalin. Do třetí třídy to šlo, ve 4. dramatické zhoršení prospěchu, z jedničkáře trojkař - má novou paní učitelku. Chování byl vždycky problém, snažím se to všemožně řešit a je mi jasné, že to jak se chová, má vliv na jednání p.učitelky, přesto se dle mého nechová spravedlivě. Např. dostal 5 z matematiky, při opravě jsem doma zjistila, že má polovinu příkladů vypočítanou správně. Napsala jsem p. uč. a ona mu známku opravila s tím, že měl čísla napsaná pod sebou křivě, proto předpokládala, že je vše špatně. Dnes - dostal další pětku, protože odevzdal pozdě sešit se zadanou prací, kterou ale nikdo nezkontroloval - prostě má pětku, protože odevzdal pozdě. Přijde mi to nefér.Snažím se se synem poctivě denně učit a tyhle věci ho totálně demotivují. Když se začal zajímat o Egypt, přinesl si do školy o tom knihu a začal básnit, jak bude archeologem, p. učitelka řekla všem dětem ať si těch jeho řečí nevšímají, že jsou to hlouposti. Zjistila jsem to, když jsem se ho ptala, kam schoval ty krásné knihy, řekl mi, že je to dětinské a že se mu kvůli tomu děti smějí a paní učitelka ho před ostatními shazuje. Je mi z toho opravdu smutno. Měnit školu se mi nechce, syn už tak těžce navazuje kontakt, v kolektivu není oblíbený, protože pořád pokřikuje a hádá se, nicméně nějaké kamarády tam přece jen má. Nechce se mi ho dávat jinam, když navíc nevím, zda to bude změna k lepšímu. Spíše, jestli mi poradíte nějakou strategii, nebo něco osvědčeného - já si pedagogů opravdu vážím a ráda bych se domluvila na nějaké spolupráci, ale přijde mi to, že většina z nich má plnou pusu toho, kolik toho ví o poruchách a dětech s ADHD, ale skutek jaksi utek a možná tak 10% má opravdu zájem s takovým dítětem pracovat. Budu vděčná za každou radu. Díky

    Vstoupit do diskuse

  • Ročníková práce

    Dobrý den. Jsem studentkou 3. ročníku na Střední Pedagogické škole v Mostě. Zpracovávám ročníkovou práci a vybrala jsem si téma Syndrom ADHD. Prosím vás o vyplnění tohoto krátkého dotazníku. Dotazník najdete zde: http://www.survio.com/survey/d/Q2X2H1S1Y9P7Q5D8Q Předem děkuji. Veronika Pešková

    Vstoupit do diskuse

  • ADHD 2x

    Dobrý den, my máme dvě děti s diagnozou ADHD a každý je trochu jiný. Dcera byla velmi živá už od miminka, ale čím je starší tím je to lepší. Je extrémně spavá, je jí 6 let a stále potřebuje alespoň pár dní v týdnu odpolední spánek.Ten musím vždy přerušit, spala by i tři hodiny. Syn vypadal, že bude klidné dítě. Jako miminko se tolik nehýbal, ale čím je starší, tím je to horší. Jsou mu tři, nevydrží sedět ani u jídla ani u pohádky. Jakmile se mu chvilku nevěnuju,hned něco vyvede. V obchodě katastrofa, nevydrží ani než zaplatím,několikrát jsem za ním vyběhla z obchodu. Psycholožka mi jen řekla,že to chce klid. Ale to prostě od rána do večera nejde. Taky už nemůžu, ještě se mi nestalo,že bych byla jeden den bez dětí. Dcera je na mě moc fixovaná. Ale zatím to zvládáme bez léků,uvidíme jak to bude ve škole. Naštěstí máme odklad kvůli neudržení pozornosti a problémům s jemnou motorikou. Dcera má navíc i poruchu CNS. Ale řikám si, hlavně že jsou zdraví.

    Vstoupit do diskuse

  • Ritalin

    Dobrý den, Ritalin klasifikuje Americká protidrogová agentura (DEA) jako narkotikum kategorie II stejně jako kokain, morfium a amfetaminy (např. pervitin). Moje osobní zkušenost je následující. V rodině máme 12 letého kluka, který bere Ritalin. Ze začátku se mu zlepšila soustředěnost, ale bohužel postupem času stále se zhoršující vedlejší účinky jako nechutenství, úzkost, nespavost, agresivita a co je nejhorší před 2 dny zkolaboval a je v nemocnici. Dnes mu přibyl na pokoj 9 letý kluk na Ritalinu. S čím myslíte že byl hospitalizován? Ano kolaps organizmu!! Ptal jsem se proto dál a zjistil, že Ritalin má podobnou sloučeninu jako KOKAIN! Když člověk bere drogy dochází ke spalování cenných látek jako jsou vitamíny, minerály, stopové prvky, atd... Nakonec odkaz, který doporučuji pročíst: http://www.drogy.cz/ritalin/kap-co-je-ritalin.html . Udělejte si svůj obrázek a najděte si pravdu sami. Dostal jsem se k pár zajímavým lidem, kteří mohou pomoci. Pokud se budete chtít dozvědět více tady je na mě kontakt: 724 458 372.

    Vstoupit do diskuse

  • Nezkušená s ADHD

    Dobrý den, v pondělí nám psycholožka oznámila,že moje straší dcerka 8-letá trpí ADHD. Vystrašila mě docela dost,ale pak řekla,že to bude tak nějak v pohodě. Jsem z toho dost..... Dcerka je hyperaktivní,nepozorná, musí si pořád s něčím hrát v ruce a neposedí. Ve škole to vědí,ale stejně si nevím rady jak na ní hlavně ohledně učení.

    Vstoupit do diskuse