ADHD

Následující kroky mohou pomoci zmírnit projevy ADHD a vylepšit chování a aktivity dítěte. S jejich pomocí dokáže dítě snáze plnit zadané úkoly – nejen ty školní.

POSILOVÁNÍ ŽÁDOUCÍHO CHOVÁNÍ U DĚTÍ S ADHD

1. Dávejte najevo své požadavky, komunikujte s dítětem a hodnoťte jej – častá zpětná vazba vede k optimalizaci chování.  Pochvala a pozitivní hodnocení navíc posilují pocit dítěte, že jeho chování je žádoucí. Musejí však následovat ihned po splnění úkolu a je třeba je vztahovat i na úkoly, které by měly zvládat děti mnohem mladší. Zpětná vazba však nesmí rušit dítě v právě prováděných úkonech. Pokud však upozorňujete na chybu, musí následovat doporučení, jak se jí příště vyvarovat. Podstatné pak je uvědomit si, že i dítě s poruchou chování vyžaduje úctu a respekt. V jednání s ním proto zachovávejte klid, mluvte klidným hlasem, udržujte kontakt oční kontakt. Případné výčitky a upozornění na chyby musejí být konkrétní, krátké a jasné.
2. K posilování žádoucího chování využívejte také činnosti, které má dítě rádo. Nechte přitom dítě, aby si samo určilo, co je jeho oblíbenou aktivitou, např. práce na počítači, malování apod. Společně s učitelem pak sestaví seznam odměn.
3. V průběhu dne by mělo mít dítě možnost sdělit vám své pocity, sociální a výukové problémy. Hyperaktivní dítě totiž často vnímá situaci jinak než jeho spolužáci.
4. Instrukce, které dítěti dáváte, musejí vždy obsahovat pouze několik kroků. Nechte dítě je zopakovat, aby bylo zřejmé, že ví, co má dělat. Náročnost a rozsah vámi zadávaných úkolů by měla stoupat v závislosti na úspěších dítěte při plnění předchozích.
5. Klaďte větší důraz na kvalitní plnění a dokončování úkolů než na chování dítěte. Je-li totiž dítě zaujato úkolem, nezlobí. Není však přitom příliš důležité, aby úkol svou náročností odpovídal danému ročníku. Důležité je, aby dítě dělalo „něco“.
6. Pro dítě s ADHD je většinou charakteristický globální styl učení. Dítě vnímá především celek. Pokud se zaměřuje na detaily, pak nesystematicky, jen na základě charakteristiky, která ho zaujme.

Tomuto stylu učení odpovídají následující doporučení:

1. Předkládejte úkol jako celek, vycházejte z toho, co dítě o jevu ví. Nejdříve o tématu mluvte, teprve potom vytyčte jednotlivé úkoly a požadavky.
2. Nechejte dítě sbírat informace různými cestami (modalitami, smysly) a nepředpokládejte systematičnost.
3. Personalizujte obsah, oživte jej informacemi, které se vztahují k žákovi nebo učiteli. Osobní údaje a příběhy o spisovatelích, statistiky fotbalových zápasů, zkušenosti z prázdnin, užití údajů, které jsou žákovi s ADHD důvěrně známé.
4. Získané poznatky zpracovávejte do přehledu, dávejte problému určitou strukturu, nenabízejte mnoho cest k řešení, příliš mnoho volnosti škodí. Dítě se neumí rozhodnout, potřebuje mantinely. Pomáhejte hledat souvislosti.
5. Pomáhejte dítěti utvářet automatismy. Dítě s ADHD má obtíže při zautomatizování naučených poznatků a postupů. Neumí též převádět naučené poznatky z jedné oblasti do druhé. Potřebuje přeučení. Automatismy se týkají nejen poznatků ale též pracovních postupů.
6. Sledujte nejen to, co dítě dělá, ale také  co si myslí.