Jak působí léky u dětí s ADHD?

Nejprve je potřeba zdůraznit, že se nejedná o žádné uspávací prostředky. Léky proti ADHD regulují činnost látek v mozku, které jsou důležité pro udržení pozornosti a schopnosti soustředění při řešení různých úkolů. Současně umožňují dítěti lépe ovládat své chování a tlumí jeho neposednost a mnohomluvnost.

Dítě je pak mnohem klidnější a rozvážnější, ve škole se lépe soustředí na vyučování, pracuje s větší přesností  a dělá mnohem méně chyb z nepozornosti. Navíc méně vyrušuje a lépe vychází s ostatními v kolektivu. Samo se pak cítí spokojenější a úspěšnější, neboť poklesne počet kárání a napomínání ze strany učitelů. Léky navíc umožňují dětem klidněji trávit volný čas s rodiči a kamarády.

Úspěšnost léků

Léčba pomocí medikamentů je úspěšná u 70 – 90 procent dětí. Účinky nových léků navíc přetrvávají celý den, proto stačí jedna tableta ráno. Mýty hovoří o možném vzniku závislosti, dlouhodobé studie však prokazují, že léky proti ADHD podávané pod lékařským dohledem žádnou závislost nevyvolávají. Naopak – jejich včasné užití snižuje riziko pozdějšího zneužívání omamných látek, ke kterému jsou jinak jedinci s ADHD nadprůměrně náchylní.

Možné vedlejší účinky

Přestože se někdy může u dětí po požití léků vyskytnout žaludeční nevolnost, nechutenství nebo špatné usínání, v drtivé většině případů nemají léky negativní vedlejší účinky. O nejvhodnějším léku však musí vždy rozhodnout dětský psychiatr s ohledem na celkový zdravotní stav dítěte.

Ne všechny děti však musejí léky užívat. U malé části dětí se daří potlačit příznaky ADHD pouze pomocí psychologických, režimových a výchovných prostředků. Ty fungují zejména tehdy, jsou-li projevy ADHD mírné. Každý případ je však nutné posuzovat individuálně. Ať nakonec dojde k jakémukoli druhu léčby, je třeba mít neustále na paměti, že pokud by si mohly samy děti vybrat, pravděpodobně by rády byly těmi nejposlušnějšími a nejvzornějšími a sklízely jen samé pochvaly. Vybrat si ale nemohou. ADHD si sami nezvolily a musejí se sebou a svým okolím nějak vydržet. Rodiče i učitelé by si pak měli uvědomit, že jsou s dětmi trpícími ADHD v podobné situaci. Tak jako jim se příliš nedaří dítě vychovávat, tak pro dítě samotné je těžké ovládnout se. Za onou „zlobivostí“ se skrývá nejčastěji impulzivita, jednání bez rozmyslu, kdy např. žák s ADHD vykřikuje ve škole, sáhne po cizí věci bez dovolení apod. Jemu samotnému to pak bývá líto a často se důsledky svého chování snaží nějak kompenzovat, sám si ale nemůže být jistý, že "lumpárnu" nezopakuje.
Cesta za psychiatrem by ale měl být první krok, který podniknete. On sám podle vážnosti příznaků uváží, zda Vašemu dítěti léky pomohou, nebo se obejde bez nich.

Další články v rubrice

  • chalk.jpg

    Terapie zaměřená na neurologické příčiny poruch učení, chování a pozornosti (ADHD, ADD)

    Představujeme Vám jednu z možných terapií poruchy ADHD / ADD. Peter Blythe se v 70tých letech zabýval dětmi s problémy učení, u kterých byla diagnostikována lehká mozková dysfunkce. Dnes je tato diagnóza nahrazena specifičtějšími kategoriemi, jako jsou poruchy vývoje školních funkcí (dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie apod.) a poruchy pozornosti. V průběhu práce s těmito dětmi si všiml, že jejich neurologický profil byl jiný, než u dětí, které problémy v učení neměly. Svůj výzkum zaměřil tímto směrem a založil Institut neurofyziologické psychologie (The Institute for Neuro–Physiological Psychology – INPP). Blythův výzkum se postupně rozšiřoval i na jiné poruchy vývoje dětí, které mají neurologický základ a jsou následkem organické dysfunkce centrálního nervového systému (CNS). V rámci institutu se postupně vytvářely a testovaly diagnostické nástroje a terapeutické intervence dnes známé pod zkratkou diagnostika a terapie INPP.

  • cl-deti-v-prirode.jpg

    Jak postupovat, pokud máte podezření na ADHD

    ADHD je porucha, která patří do oboru dětské psychiatrie. S jistotou tedy správnou diagnózu nebudete moci určit sami, ale měl by vám k tomu pomoci dětský psychiatr.