Diagnózu ADHD není zcela snadné určit. Je totiž závislá na několika vzájemně souvisejících faktorech a na tom, do jaké míry zasahují do každodenního života jedince. Proto je nutné kromě fyzického a psychického vyšetření dítěte vyhodnocovat také informace od osob, se kterými přichází dítě do styku. Především pak od rodičů a učitelů.
DIAGNOSTIKA A TYPY ADHD
Kritéria pro diagnostikování ADHD poskytuje Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, DSM-IV), v naší odborné literatuře pak Mezinárodní klasifikace nemocí v kapitole Hyperkinetické poruchy.
Příznaky ADHD lze rozdělit do tří kategorií – příznaky nepozornosti, hyperaktivity a impulzivity. Nejvíce nápadné jsou děti s převládající nadměrnou aktivitou, naopak děti s převahou příznaků pramenících z poruchy pozornosti mohou působit jako zasněné, netečné, líné a nedbalé.
| Příznaky nepozornosti:
Postižený jedinec |
Příznaky hyperaktivity/impulzivity:
Postižený jedinec |
| často není schopen věnovatpozornost detailům nebo z nedbalosti dělá chyby ve školních úlohách, v práci nebo při jiných činnostech, | si často hraje s rukama nebo s nohama, nebo se vrtí na sedadle, |
| má potíže s udržením pozornosti během plnění úkolů nebo při hře, | často odchází z místa ve třídě nebo za jiných okolností, při kterých se očekává sezení, |
| působí, jako by neposlouchal, přestože mluvíte přímo na něj, | nadměrně běhá nebo leze do výšek bez ohledu na situaci (u dospívajících nebo dospělých to může být omezeno na subjektivní pocity neklidu, roztěkanosti), |
| často nedodržuje pokyny a nedokáže dokončit školní úlohy, domácí práce nebo úkoly na pracovišti (nikoliv však díky úmyslnému odporu nebo neschopnosti porozumět pokynům), | má zpravidla potíže hrát si nebo se potichu zabývat volnočasovými aktivitami, |
| má zpravidla potíže s organizováním úkolů a činností, | je jakoby v neustále pohybu nebo „poháněn motorem“, |
| se často straní, nebo se zdráhá zabývat úkoly, které vyžadují dlouhodobé duševní úsilí, | často nadměrně mluví, |
| ztrácí věci, které jsou nezbytné pro úkoly nebo činnosti (např. hračky, zadání školních úloh, tužky, knihy nebo nástroje), | vyhrkává odpovědi ještě před dokončením dotazu, |
| ztrácí snadno pozornost kvůli působení vnějších vlivů, | mívá potíže s čekáním, |
| během denních činností často zapomíná. | často přerušuje nebo vyrušuje druhé.
|
O poruše ADHD lze pak hovořit v případě, pokud se u dítěte projevilo nejméně 6 z uvedených příznaků nepozornosti, nebo 6 z uvedených příznaků hyperaktivity/impulzivity. Pozorované příznaky by zároveň měly být častější a vážnější než je typicky pozorováno u jedinců na srovnatelné úrovni vývoje. Dále je třeba také uvážit, zda se projevují ve více než jednom prostředí, ve kterém se dítě nachází (tzn. doma i ve škole). Významným indikátorem ADHD je pak výrazné zhoršení schopnosti normálně fungovat v běžném životě.
PORUCHA POZORNOSTI
Porucha pozornosti se projevuje problémem se soustředěním, děti se snadno rozptýlí například pohledem z okna nebo nepořádkem na pracovním stole. Pracují rychle, ale povrchně, nezkontrolují si svou práci, dělají mnoho chyb z nepozornosti, což sleduje učitel třeba v diktátech (vynechávání písmen, interpunkčních znamének). Jejich školní výkon i prospěch bývá značně nevyrovnaný, od výborných až po nedostatečné známky. Celkově jsou jejich známky horší, než odpovídá jejich inteligenci. Stále jim něco chybí a něco hledají, nemají pořádek ve svých věcech, ztrácejí školní pomůcky a přezůvky. Často nevěnují pozornost svému zevnějšku, nejsou učesaní, nemají zastrčenou košili, nezapínají všechny knoflíky, nezavazují si boty. Své knihy a sešity neudržují, ve školní tašce je mají promíchané se zbytky svačiny a přezůvkami. Pokud něco hledají, často vysypou celou tašku a probírají se jejím obsahem na zemi. Špatně se soustředí při rozhovoru s dospělými, unikají jim některé informace a instrukce, zvláště je-li hovor dlouhý a instrukcí více. Ke „svému“ učiteli často navazují po delší době pozitivně laděný výběrový vztah, o to hůře potom snáší změnu pedagoga.
HYPERAKTIVITA
Hyperaktivita znamená nápadnou pohyblivost a neklid. Děti nedokážou delší dobu klidně sedět, vrtí a houpou se na židli, opakovaně padají ze židle, vstávají, pobíhají od jedné věci ke druhé a u žádné z nich dlouho nevydrží. I během školního vyučování vstávají a procházejí se po třídě. Lezou po nábytku, skáčou po lavicích. Bývají hlučné, upovídané, doplňují výklad učitele poznámkami, ruší ostatní spolužáky. Jsou jen obtížně a krátkodobě usměrnitelné, ani opakované napomínání nevede k nápravě chování, stejně jako poznámky. Podobné problémy jako při vyučování mívají i ve školní družině a jídelně, jsou hlučné, odbíhají od jídla.
IMPULZIVITA
Impulzivita u dětí s ADHD znamená, že spoustu věcí dělají ve chvíli, kdy je to právě napadne, bez ohledu na okolnosti: „nejdříve něco udělají a pak teprve přemýšlí“. Obtížně se ovládají, všechno chtějí mít a dělat hned, reagují zbrkle, skáčou do hovoru dětem i dospělým. Během vyučování překřikují ostatní, vyrušují bez přihlášení, nerespektují, že je učitel nevyvolal. Těžce nesou různá omezení, příkazy a řády, hůře se podrobují autoritám a disciplíně. Nesnáší čekat, až na ně přijde řada, předbíhají ve frontě ve školní jídelně. Pouštějí se zbrkle do nebezpečných aktivit, nepočkají na vysvětlení učitele, tak jim hrozí například v hodinách tělocviku nebo během přestávek nebezpečí úrazu.
JINÉ PŘÍZNAKY
Jiné příznaky spojené s ADHD se mohou projevovat zvýšenou dráždivostí, děti se snadno nechají vyprovokovat a často také provokují ostatní. Někdy reagují agresivně a tím se dostávají do konfliktů s vrstevníky i autoritami. Často bývají ve třídě neoblíbené, nemají blízké kamarády. Nebo se přátelí pouze s dětmi s podobnými potížemi. Snadno se pro něco nadchnou, ale nebývají důslední ani vytrvalí. Při dlouhotrvajících (zejména neléčených) potížích se kvůli opakovaným neúspěchům přestávají snažit, jsou bez zdravé ctižádosti, Jejich sebevědomí se snižuje a děti na opakované stížnosti a neúspěchy mohou reagovat depresivně.
KONCEPT ADHD A TYPY
Koncept ADHD je širší než u hyperkinetické poruchy, podle převládajících příznaků dělíme ADHD do tří podtypů: s převládající poruchou pozornosti, s převládající hyperaktivitou/impulzivitou a smíšený typ. Výčet konkrétních příznaků pro poruchu pozornosti a hyperaktivitu/impulzivitu je podobný jako u hyperkinetické poruchy. Některé příznaky se musí vyskytovat již před sedmým rokem věku a na více místech (např. doma, ve škole). Příznaky se musí vyskytovat nejméně 6 měsíců.
Existují tři typy ADHD v závislosti na tom, jaké příznaky postižený jedinec projevuje:
Typ převážně nepozorný
jestliže 6 nebo více příznaků nepozornosti (ale méně než 6 příznaků hyperaktivity-impulzivity) přetrvává nejméně 6 měsíců. Tento typ je rovněž znám jako ADD, resp. porucha pozornosti (attention deficit disorder).
Typ převážně hyperaktivní-impulzivní
jestliže 6 nebo více příznaků hyperaktivity-impulzivity (ale méně než 6 příznaků nepozornosti) přetrvává nejméně 6 měsíců.
Kombinovaný typ
jestliže 6 nebo více příznaků nepozornosti a 6 nebo více příznaků hyperaktivity-impulzivity přetrvává nejméně 6 měsíců. Tento typ ADHD je nejčastější u dětí a dospívajících.